Marnost, pomíjivost, to vyjadřuje podle slovníku cizích slov název knihy studentky FAMU. I nad tím se v příběhu zamýšlí, ale zdaleka ne jenom.

    V příběhu, který přečtete napoprvé jedním dechem a potom podruhé pomaleji, abyste si vychutnali autorčiny jazykové i myšlenkové hrátky. V příběhu, o kterém se těžko píše, protože prozradit něco z dějové linie by byl stejný hřích, jako prozradit čtenáři detektivky, kdo je pachatel. Ale přeci: Dva bratři, obyčejní kluci, a dvě lásky. Dvě velmi osudové lásky.

   Tajemno temného a světlého v nás. Otázky, které si stejně klademe, aniž by nás k tomu někdo nutil, ale na které si zapomínáme nebo nechceme odpovídat, protože tušíme, že odpovědi jsou jen matkami dalších otázek... Co je to dávno a co nedávno? Co vše je možné?A může snad člověk milovat Smrt? Či naopak? To je jen nástin těch obecných , od nichž se odvíjejí konkrétní a ještě konkrétnější, nad kterými se čtenář zamyslí.

   Snad tolik se dá říct, aby se mnoho neprořeklo. Že motivy a síly, které pamatujeme z pohádek a legend mohou hýbat i syrovou současnou realitou.